|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
| |
|
|
Ochranářská genetika rysa ostrovida v Západních Karpatech
Ungrová, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kaňuch, Peter (oponent)
Robustní monitoring spolu s genetickými analýzami populací velkých šelem je důležitým nástrojem pro účinnou ochranu a management jednotlivých druhů. Tato práce si klade za cíl vůbec poprvé geneticky zmapovat celou slovenskou populaci rysa ostrovida, a to za použití celkem 15 mikrosatelitových lokusů. Neinvazivní genetika je účinným prostředkem pro genetický výzkum druhů s velkými domovskými okrsky a nízkou populační hustotou. Z tohoto důvodu byly v této práci zpracovány vzorky trusu, srsti, moči a bukálních stěrů získané v terénu, doplněné o tkáně z uhynulých jedinců. V průběhu let 2017-2019 bylo získáno celkem 187 vzorků, z nichž se podařilo získat 59 genotypů. Z úspěšně genotypovaných vzorků byly vyřazeny dva v terénu chybně determinované vzorky, které patřily kočce divoké. Data získaná z projektu Veľké šelmy 2 byla pro analýzy populační genetiky a demografie doplněna o 98 genotypů z projektu Šelmy SKCZ ve spolupráci s ÚBO AV ČR. Z celkového datasetu 155 genotypů bylo detekováno 68 jedinců rysa ostrovida. Analýza příbuznosti odhalila celkem 67 signifikantních příbuzenských vztahů 1. stupně a 9 signifikantních vztahů 2. stupně. Slovenská populace má dle výsledků této práce třetí nejnižší genetickou diverzitu ve srovnání se všemi evropskými autochtonními populacemi a nižší genetickou diverzitu než...
|
|
| |
|
|
Výskyt velkých šelem ve vybraných oblastech moravských a slovenských Západních Karpat
Greguš, Štefan
Práce Výskyt velkých šelem ve vybraných oblastech moravských a slovenských Západních Karpat se zaměřuje na terénní monitoring velkých šelem medvěda hnědého (Ursus arctos), vlka obecného (Canis lupus) a rysa ostrovida (Lynx lynx) v NP Velká Fatra a v NP Malá Fatra. Terénní kontroly byly zahájeny v srpnu 2014 a trvaly do února 2016. Celkem bylo provedeno 23 akcí, z toho devět v NP Velká Fatra a čtrnáct v NP Malá Fatra. Během nich bylo zaznamenáno celkově dvanáct pobytových znaků od všech tří šelem. Nejčastěji byly nalezeny důkazy o přítomnosti medvěda. Pozitivní nález po pobytu vlka a rysa se vyskytl ve stejném počtu případů. V lokalitě NP Velká Fatra však nebyl zaznamenán žádný pobytový znak rysa. Dle odhadů z terénu a na základě konzultací s odborníky především z řad ochránců, strážců a pracovníků Správy NP Velká Fatra a NP Malá Fatra lze v současné chvíli odhadnout, že na území NP Velká Fatra žije přibližně deset jedinců vlka ve třech smečkách, asi 73 kusů medvěda a kolem třinácti jedinců rysa. V NP Malá Fatra působí dvě vlčí smečky s pěti až osmi jedinci, tři samci a pět samic rysa ostrovida a přibližně 65 kusů medvěda.
|
|
|
Analýza životaschopnosti ohrožených druhů zvířat v České republice
Šťastná, Andrea ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou životaschopnosti vybraných ohrožených druhů zvířat v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, kterým předchází definice analýzy životaschopnosti populace a obecný popis ochrany druhů. První část obsahuje stochastický model, který simuluje možné scénáře vývoje velikosti populace rysa ostrovida na území České republiky. Pro tvorbu tohoto modelu byl využit software Vortex. Druhá část je zaměřena na analýzu časových řad populací koroptve polní a ledňáčka říčního, kde byla data získána z České společnosti ornitologické. Tato analýza se snaží identifikovat vlivy, které mohou ovlivňovat životaschopnost obou druhů.
|
|
| |
|
|
Geografická analýza výskytu velkých šelem v moravských Karpatech - aplikace pro environmentální výchovu
Šťovíčková, Kateřina ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Velké šelmy představují významné indikátory kvality a struktury prostředí. Jejich současný stálý výskyt v České republice je téměř výlučně vázán na rozsáhlé komplexy horských lesů s nízkou intenzitou antropogenního rušení. Moravské Karpaty představují klíčovou oblast výskytu všech našich velkých šelem - rysa ostrovida, vlka obecného i medvěda hnědého. Zároveň se jedná o území zásadního významu z hlediska propojení stávajících populací a možností potenciálního šíření jedinců do dalších vhodných oblastí. Geografická analýza výskytu všech tří druhů velkých šelem v moravských Karpatech prokázala výběr lesnatých horských oblastí při hranicích se Slovenskem. Kromě preference krajinného pokryvu a charakteru reliéfu byla řešena i otázka antropogenního vlivu na výskyt šelem. Bylo zjištěno, že rys, vlk i medvěd se v zásadě vyskytují v oblastech s nízkou hustotou zástavby a komunikací. Jejich další potencionální rozšíření závisí na zachování průchodnosti mezi jednotlivými lokalitami. Proto tato práce poukazuje i na problém fragmentace krajiny prostorovými a liniovými bariérami, jejímž důsledkem je snižování genetické variability druhů a ztráta biodiverzity. Návrat původních predátorů našich lesů je možný pokud se změní celková koncepce výstavby nových silničních a dálničních koridorů i postoj místních obyvatel, kteří...
|
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Monitoring velkých šelem (Lynx lynx, Canis lupus, Ursus arctos) a odhad jejich početnost ve vybraných oblastech západních Karpat
Greguš, Štefan
ABSTRAKT Monitoring velkých šelem v Západních Karpatech Bakalářská práce se zabývá monitoringem velkých šelem v oblastech Západních Karpat. Samotný monitoring začal v listopadu 2012 a pokračoval aţ do dubna 2014. V jeho průběhu bylo prozkoumáno území od NP Malá Fatra přes CHKO Beskydy aţ na hranice Vizovických vrchů a Bílých Karpat. V průběhu práce byly pořízeny záznamy pobytových znaků velkých šelem. Pozornost byla zaměřena nejvíce na rysa ostrovida (Lynx lynx). Ostatní šelmy, jako je medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus), nemají u nás stálou populaci a jen těţko se najdou jejich pobytové znaky. Dále bylo porovnáváno vyuţití migračních koridorů velkými savci v oblasti Lidečka a Střelné. Nakonec se pomocí fotopasti podařilo zmapovat tříletého rysího samce jménem Olda.
|
host ::
RSS.